strana:  1 2 3 4 5  >>
seřadit od:  nejnovějších  nejstarších

Všechny články

Karlovy ostrovy, články a fejetony.

Do hlubin vlastní duše… 16.9.2015     přečteno: 4772     příspěvky: 0
Přemýšlel jsem nad tím, čím jsem mohl být v minulém životě. Není nad to, udělat si psychoanalytický výlet do hlubin vlastní duše. Pohodlně jsem se usadil v křesle, odlehčil mysl, zavřel oči a sám sobě počítal do deseti… Náhle se mi zjevila vize mého minulého života...
Depresivně antidepresivní rozjímání nad krizí středního věku 17.8.2015 - aktualizováno: 14.9.2015     přečteno: 4831     příspěvky: 0
Za pár dnů mi bude pětačtyřicet. Je to poněkud divný věk. Lze ho charakterizovat známým rčením: „Mládí v prdeli a do důchodu daleko.“ V podstatě je to ideální charakteristika pro takzvaný střední věk, neboli část života lidského jedince, který se pohybuje plus mínus určité období, okolo předpokládané půlky své životní existence.
Zima se blíží… 8.8.2015     přečteno: 4897     příspěvky: 0
Máme začátek srpna a vedro jako v Africe. Skoro mám pocit, že s uprchlíky z Afriky k nám migruje i to jejich rozžhavené počasí. Možná si trochu tepla a sucha ze Sahary přibalili do batohů s sebou na cestu… Nebo se nějaká euro-komise rozhodla přizpůsobit Evropu i klimaticky, aby se zde uprchlíci cítili jako doma. Člověk si z toho sice dělá srandu, ale v našem sluníčkově roztomiloučkatém EuroSajuzu, by mě už opravdu téměř nic nepřekvapilo.
Tolerantně netolerantní úvaha (Nebo netolerantně tolerantní?) 4.8.2015     přečteno: 5377     příspěvky: 0
Křesťan je člověk, muslim je člověk, hinduista je člověk, buddhista je člověk, ateista je člověk. Všichni zmiňovaní jsou lidé… Tak kde je kur.. drát problém? Slovo člověk je na druhém místě za příslušností k náboženství, či spíše lépe řečeno víře. I ten ateista má své náboženství a víru, spočívající v tom, že žádná víra není a není tím pádem ani náboženství a Bůh. Kde začíná a končí tolerance?
Rorschachův test na skvrně EU 28.6.2015     přečteno: 5725     příspěvky: 0
Nedávno jsem potřeboval najít něco o Evropské unii. Když nevím, tak hledám. Většinou navštívím relativně spolehlivou Wikipedii, což jsem také udělal. Nalezl jsem hledanou informaci a při té příležitosti koukám, že je zde nová mapa EU, kterou jsem na této wiki stránce dříve nezaregistroval. Ta plastická mapa kulaté zeměkoule, se zeleně vyznačeným územím EU, na mě zapůsobila poněkud zvláštně.
Rudý gentleman se loučí 12.6.2015     přečteno: 4959     příspěvky: 0
Kdo by neznal Vinnetua, legendární knižní a filmovou postavu náčelníka kmene Apačů… Přiznám se, že dílo Karla Maye je asi nejrozsáhlejším knižním dílem od jednoho spisovatele, které jsem kdy přečetl. Z knih Karla Maye, které v Čechách vyšly, jsem četl snad téměř vše. Příběhy z prostředí divokého západu, Jižní Ameriky a zemí Arábie. Děje těchto románů jsem při jejich četbě intenzivně prožíval dokonce ještě na střední škole.
Dva tisíce slov po 47 letech 7.6.2015     přečteno: 7321     příspěvky: 0
Včera jsem se dočetl, že zemřel Ludvík Vaculík, český publicista, který psal prózu, fejetony a známý se stal zejména svým „kontrarevolučním“ manifestem Dva tisíce slov z roku 1968. Pana Vaculíka jsem neznal a vlastně jsem nečetl žádné jeho literární dílo, kromě Dvou tisíc slov. Tento manifest, jehož vznik je posazen do Pražského jara, jsem poprvé četl někdy v 18 letech, na přelomu let 1988 - 89 v samizdatové podobě.
Doba klíčková a omalovánková 7.6.2015     přečteno: 5147     příspěvky: 1
Lidstvo prochází různými etapami vývoje. Některé období je výrazné více, jiné méně. Doba, která je poznamenána nějakou specifickou lidskou činností si pak nese název, který v sobě odráží činnost člověka v tomto civilizačním vývoji. Tak jsme si v minulosti prošli dobou kamennou, kdy lidé přišli na to, že když mydlí klackem někoho po hlavě, tak je to účinnější, pokud je na druhém konci přivázaný kus šutru.
Jak jsem mohl získat Darwinovu cenu 2.6.2015     přečteno: 5185     příspěvky: 0
Život vám někdy připraví poněkud zvláštní situace, které by nevymyslel ani ten nejtalentovanější režisér, scénárista, nebo spisovatel. Pokud máte dostatek smůly, tak v nich hrajete hlavní roli. V podstatě nikdy nemáte tušení, že dostanete hlavní roli v tragikomedii, kterou pro vás osud ve vašem životě připraví.
Sedmnáct let po Googlu 25.5.2015     přečteno: 5354     příspěvky: 0
Tak náš pozemský globální vševěd Google letos oslaví sedmnáctiny… Dle lidského věku by se měl nalézat na vrcholu puberty. Asi netřeba zmiňovat, co Google vlastně je. Většina lidí na světě většinou již alespoň jednou slovo Google slyšela. Těžko říci, kolik procent světové populace má skutečně přístup na internet a kolik uživatelů internetu Google používá.
Můj život s kočkama - díl osmnáctý: Pančava a dvě modré pomněnky navždy 7.4.2015     přečteno: 4753     příspěvky: 1
Návrat do Kutné Hory byl poněkud zvláštní. Připadal jsem si, že má loďka v řece času najela na mělčinu, na které uvázla po dobu několika měsíců. Obě mňaudámy, Čiminka a Damuška to nějakým způsobem vnímaly a snažily se rozptýlit mé chmurné myšlenky. Přes den, který jsem trávil dojížděním do práce v Praze, dělaly společnost mému tátovi, stejně jako během posledních dvou let a před tím mé mamince.
Můj život s kočkama - díl sedmnáctý: Změna je život, nebo také peklo… 7.4.2015     přečteno: 4814     příspěvky: 4
Manželství, nebo pouze vztah mezi mužem a ženou, to není ani peklo, ani ráj, ale prostě očistec. Tuto větu prý kdysi pronesl Abraham Lincoln. Asi věděl, o čem mluví. Pravdou je, že si lidé ze svých vztahů dělají očistec sami a většinou se na tom podílí oba, stejným dílem vlastního přičinění. Možná je to tím, že muži nikdy nepochopí ženy a ženy nikdy nepochopí muže.
strana:  1 2 3 4 5  >>
seřadit od:  nejnovějších  nejstarších
copyright  ©  Karel Jíra 2014Google+