Populistický politik aneb (ne?)přítel pracujícího lidu
Karlovy ostrovy, články, fejetony, Na předměstí pekla.
Když dnešní korporátně svobodná média používají výraz "populistický politik", tak to začíná znít prakticky stejně, jako když státní nesvobodná média,
před rokem 1989 používala výraz "nepřítel pracujícího lidu". Starší ročníky, mající nějakou divnou vrozenou vadu, spočívající v tom, že mají přirozený
odpor k demagogii, a dokážou si to v myšlenkovém slovníku pořád a stále se stejnou tvrdohlavostí správně přeložit (tehdy ještě nebyla „na trhu“ proti této
„nemoci“ očkovací vakcína s názvem inkluze školství), mají poté k "populistickému politikovi" už z principu stejně kladný vztah, jako měli kdysi k "nepříteli
pracujícího lidu". Zůstává zde samozřejmě naprosto stejná otázka pro "populistického politika", zda občany ve finále nezklame stejným způsobem, jako se to
povedlo bývalým "nepřátelům pracujícího lidu", kteří se leckdy poněkud paradoxně, stali skutečnými nepřáteli lidu skutečně pracujícího a zároveň skutečnými
přáteli lidu skutečně nepracujícího... Kéž by si z toho „populističtí politici“, k nimž je zatím lid pracující, většinou přátelský a lid nepracující většinou
nepřátelský, vzali nějaké ponaučení do budoucnosti.
Článek naleznete také na mém blogu na iDNES.cz zde:
Karel Jíra
přečteno: 5275     příspěvků: 0
diskuze