Ahoj Karle, tak teď jsem zase nemocný já a hned jsem se vrhl na Karlovy ostrovy... Ztracen v horečce úterní noci jsem nadránem objevil první svobodný vysílač ve střední Evropě... a poslouchám a jsem nadšen.
Ahoj Ivoši. Jo máš naprostou pravdu… Člověk žije celoživotní seriál, ve kterém se ztrácí a opět nalézá a záleží pouze na něm, jaký to bude mít konec, protože sám je režisérem. Nic méně, když jsem nad tím přemýšlel, o tom co jsem viděl v zrcadle, jenž se změnilo v debilizátor a o tom letadle, tak mě napadlo, že skutečně mohlo střemhlav spadnout na nějaký ostrov. Pak je možná logické, proč se v moři nenašli žádné trosky. Literární server je: http://www.liter.cz/ Velmi hezká báseň: http://www.liter.cz/basne-ostatni-14114-cist Autor, který má hezké povídky na pokračování: http://www.liter.cz/autor-vse-25552?pageno=11
Nalézt se můžeme jedině v případě, že zhlédneme všechny díly Ztraceni... a neztratíme se. Nebo jinak: místo seriálů obecně mít čas na to, hledat a nacházet sám sebe a své blízké. Myslet si, že to, co jsme o sobě nalezli, je trvalé, je správné, ale protože člověk je celý život v nějakém pohybu, musí se hledat neustále... čím více sám sebe nalezne a pochopí, tím méně práce mu dá dohledávat sám sebe v dalších časoprostorových dimenzích. Doporučuji Jaroslava Duška a jeho Mluvit s kameny a další jeho originální zření a myšlení. Ivoš ( prosím tě Karle o adresu na server těch zajímavých autorů, který si v horečkách objevil...